Mikulášovy patálie

aneb Tulák se vrátil do San Frenštátiska   Na jaře zdrhnul z domu mé přítelkyně ve Valmezu – nevím, jestli dostal chuť vyrazit na čundr, nebo jestli měl pocit, že jsme se už dlouho neviděli a že by mi měl vyjít naproti. Od té doby po něm nebylo ani vidu, ani slechu. Až na začátku […]

Jak jsem (ne)odjel do Prostějova

aneb Když pan Hub plánuje, Pán Bůh se směje   Tak jsem dnes odjel na vzdělávací kurz do Prostějova. Na akci jsem byl dokonale připravený. Na stole v kuchyni ležel papír s instrukcemi pro maminu, kde najde granule, tyčinky a mlíčka pro kočku. V obýváku list s polopatickým postupem a nákresem, která tlačítka na ovladačích […]

Pivo a šampáňo

aneb Jak jsem dvakrát málem dostal přes držku   Zašel jsem si do Trojanovic na hasičskou zábavu se skupinou Arriön. Když jsem se pokoušel zařadit do fronty na pivo, nechtě jsem se otřel o svalnatého chlapíka, který seděl u podélného stolu a vytrvale cosi hustil do tělnaté, nepřítomně se tvářící mařeny. Jako slušně vychovaný ogar […]

Můj První máj

aneb Thank God I´m a country boy       Podruhé během dvou dnů v hospůdce U Micanů. Mám to tu rád, a nejen proto, že tu čepují výborného litovelského Gustava. Dobře se tu přemítá při pohledu na hory, frenštátský kostel a spanilé břízy. A taky proto, že občas někdo trefí břevno. Což mi dělá strašně […]

Řeč z českého kráteru

aneb Koblyhy, lýzátka a šulýni   Potkal jsem „na hřišti“ kamarádku a zároveň svoji bývalou studentku. Přinesla prý vodu ogarovi, zrovna má trénink. Je v páté třídě a, mimochodem, plave v češtině. Pravím jí u třináctky Gustava (Frištenského) z Litovle: „A víš, že se tomu nedivím? V češtině plavou i čeští novináři, hlavně ti mladí. […]

Ztratil jsem v práci brýle

aneb Příběh vpravdě ezoterický   Včera jsem v práci ztratil brýle. Oslepnul jsem tím o dvě dioptrie a materiálová čísla viděl rozmazaně. Kolega mi poradil: „Tak je běž hledat. Kdo hledá, najde.“ A já na to: „Hmm…“   Kdo hledá, najde? Blbost. Vzpomněl jsem si na Holečkovu teorii pasivity i na své četné zkušenosti tohoto […]

Zpráva od lékaře

aneb Smutný konec intelektuála   Přečetl jsem si zprávu od lékaře, kterou mám doručit jinému lékaři: „Stoj vzpřímený, řeč srozumitelná, jazyk plazí středem, šíje neoponuje, lucidní, orientace v normě, spolupracuje.“ Připadám si jako yetti.   PH únor 2023

Šnapeho návrh

aneb Jak jsme zbili Babiša   Blíží se Vánoce a jim předcházející konjunkce Jupitera se Saturnem. Není divu, že člověk má v noci všelijaké sny. „Pote sem,“ řekl Holeček se svojí typickou hodonínskou výslovností. Významně se podíval na Šnapeho i na mě a pokračoval: „Petřík prý vyhrožoval Špenátě – měl by dostat po čuni.“ Oba […]

Na tofu v Rožnově

aneb Nepotykal jsem si s Valachem   Zašel jsem si v Rožnově na oběd do asijského bistra na své oblíbené tofu s pečenými nudlemi. Vietnamec za pultem mě předešel otázkou: „VITAJ, CO SI DAŠ?“ Až u stolu mě napadlo, že jsem mu mohl odpovědět stejně: „Tož daj mi tofu a henkaj ty nudle, ogare šikmooký.“ […]

Karle Kryle, děkuji

aneb Vyznání slavnému písničkáři k jeho nedožitým 80nám   V prosinci 1989 uspořádala Filosofická fakulta v Brně  (zapojila se do stávky jako druhá, hned po pražské FF) besedu s písničkáři. Zúčastnili se jí Slávek Janoušek, Vladimír Merta coby moderátor, Karel Kryl a dva další folkaři, na které už si nevzpomínám. Seděl jsem v první řadě […]