Ztratil jsem v práci brýle

aneb Příběh vpravdě ezoterický   Včera jsem v práci ztratil brýle. Oslepnul jsem tím o dvě dioptrie a materiálová čísla viděl rozmazaně. Kolega mi poradil: „Tak je běž hledat. Kdo hledá, najde.“ A já na to: „Hmm…“   Kdo hledá, najde? Blbost. Vzpomněl jsem si na Holečkovu teorii pasivity i na své četné zkušenosti tohoto […]

Zpráva od lékaře

aneb Smutný konec intelektuála   Přečetl jsem si zprávu od lékaře, kterou mám doručit jinému lékaři: „Stoj vzpřímený, řeč srozumitelná, jazyk plazí středem, šíje neoponuje, lucidní, orientace v normě, spolupracuje.“ Připadám si jako yetti.   PH únor 2023

Šnapeho návrh

aneb Jak jsme zbili Babiša   Blíží se Vánoce a jim předcházející konjunkce Jupitera se Saturnem. Není divu, že člověk má v noci všelijaké sny. „Pote sem,“ řekl Holeček se svojí typickou hodonínskou výslovností. Významně se podíval na Šnapeho i na mě a pokračoval: „Petřík prý vyhrožoval Špenátě – měl by dostat po čuni.“ Oba […]

Na tofu v Rožnově

aneb Nepotykal jsem si s Valachem   Zašel jsem si v Rožnově na oběd do asijského bistra na své oblíbené tofu s pečenými nudlemi. Vietnamec za pultem mě předešel otázkou: „VITAJ, CO SI DAŠ?“ Až u stolu mě napadlo, že jsem mu mohl odpovědět stejně: „Tož daj mi tofu a henkaj ty nudle, ogare šikmooký.“ […]

Karle Kryle, děkuji

aneb Vyznání slavnému písničkáři k jeho nedožitým 80nám   V prosinci 1989 uspořádala Filosofická fakulta v Brně  (zapojila se do stávky jako druhá, hned po pražské FF) besedu s písničkáři. Zúčastnili se jí Slávek Janoušek, Vladimír Merta coby moderátor, Karel Kryl a dva další folkaři, na které už si nevzpomínám. Seděl jsem v první řadě […]

Děkuji své intuici

aneb Jak jsem si vyběhl můstky    Tak jsem se rozhodl, že si vyběhnu můstky. Nohy mě bolí od chození po rovné podlaze ve skladu, klouby a chodidla jsou přímo na odpis. Je třeba vrátit je do života, člověk nesmí být měkký. Však to mám pod Horečky co by kamenem dohodil. Kdysi jsem nahoru běhával, […]

Noc na Svatém Kopečku

aneb Exotická dovolená s nervy v kýblu   Zajel jsem si na tři dny na Svatý Kopeček u Olomouce, abych si užil klidu a cyklotoulek po Litovelském Pomoraví. Našel jsem si levné ubytování v penzionu poblíž zoologické zahrady. Osudná chyba! Jakmile se setmělo a dole ve vesnici začali štěkat psi, ožily lesy. První zavyli šakali. […]

Žít jako člověk

aneb Kdysi před léty si lidi občas zazpívali    Vídáme to ve starých filmech: ženci zpívající při sečení obilí, babky zpívající při draní peří, děcka „na paši“ halekající z kotáru na kotár. Zpívání dělalo práci radostnou a člověka dobromyslným. Bylo tomu tak za feudalismu, za prvorepublikového kapitalismu, tu a tam ještě i za socialismu. Moje […]

Guatemala, můj domov

aneb Yo soy un hombre sincero de donde crece la palma   Musím říct, že se mi ulevilo: HUB žije skoro všude. Zatímco můj kolega Krysmánek je z rodu na vymření (vyskytuje se pouze v České republice v celkovém počtu tří kusů), můj rod má zastoupení i v zemích, jako je Nigerie (3 Hubi), Ghana […]

Díky, Táto!

aneb Není hlas jako hlas   V noci jsem se vzbudil a nemohl znovu zabrat. Vnořil jsem se tedy do ticha a jal se provozovat channelling, hovory s Bohem. Koncentroval jsem se na své duchovní srdce a prociťoval teplo rozlévající se uprostřed hrudi. Posléze mi přišlo sdělení: „Větší hlas má Brian Johnson, ale větší charisma […]