Zpráva od lékaře

aneb Smutný konec intelektuála   Přečetl jsem si zprávu od lékaře, kterou mám doručit jinému lékaři: „Stoj vzpřímený, řeč srozumitelná, jazyk plazí středem, šíje neoponuje, lucidní, orientace v normě, spolupracuje.“ Připadám si jako yetti.   PH únor 2023

Šnapeho návrh

aneb Jak jsme zbili Babiša   Blíží se Vánoce a jim předcházející konjunkce Jupitera se Saturnem. Není divu, že člověk má v noci všelijaké sny. „Pote sem,“ řekl Holeček se svojí typickou hodonínskou výslovností. Významně se podíval na Šnapeho i na mě a pokračoval: „Petřík prý vyhrožoval Špenátě – měl by dostat po čuni.“ Oba […]

Na tofu v Rožnově

aneb Nepotykal jsem si s Valachem   Zašel jsem si v Rožnově na oběd do asijského bistra na své oblíbené tofu s pečenými nudlemi. Vietnamec za pultem mě předešel otázkou: „VITAJ, CO SI DAŠ?“ Až u stolu mě napadlo, že jsem mu mohl odpovědět stejně: „Tož daj mi tofu a henkaj ty nudle, ogare šikmooký.“ […]

Karle Kryle, děkuji

aneb Vyznání slavnému písničkáři k jeho nedožitým 80nám   V prosinci 1989 uspořádala Filosofická fakulta v Brně  (zapojila se do stávky jako druhá, hned po pražské FF) besedu s písničkáři. Zúčastnili se jí Slávek Janoušek, Vladimír Merta coby moderátor, Karel Kryl a dva další folkaři, na které už si nevzpomínám. Seděl jsem v první řadě […]

Děkuji své intuici

aneb Jak jsem si vyběhl můstky    Tak jsem se rozhodl, že si vyběhnu můstky. Nohy mě bolí od chození po rovné podlaze ve skladu, klouby a chodidla jsou přímo na odpis. Je třeba vrátit je do života, člověk nesmí být měkký. Však to mám pod Horečky co by kamenem dohodil. Kdysi jsem nahoru běhával, […]

Noc na Svatém Kopečku

aneb Exotická dovolená s nervy v kýblu   Zajel jsem si na tři dny na Svatý Kopeček u Olomouce, abych si užil klidu a cyklotoulek po Litovelském Pomoraví. Našel jsem si levné ubytování v penzionu poblíž zoologické zahrady. Osudná chyba! Jakmile se setmělo a dole ve vesnici začali štěkat psi, ožily lesy. První zavyli šakali. […]

Žít jako člověk

aneb Kdysi před léty si lidi občas zazpívali    Vídáme to ve starých filmech: ženci zpívající při sečení obilí, babky zpívající při draní peří, děcka „na paši“ halekající z kotáru na kotár. Zpívání dělalo práci radostnou a člověka dobromyslným. Bylo tomu tak za feudalismu, za prvorepublikového kapitalismu, tu a tam ještě i za socialismu. Moje […]

Guatemala, můj domov

aneb Yo soy un hombre sincero de donde crece la palma   Musím říct, že se mi ulevilo: HUB žije skoro všude. Zatímco můj kolega Krysmánek je z rodu na vymření (vyskytuje se pouze v České republice v celkovém počtu tří kusů), můj rod má zastoupení i v zemích, jako je Nigerie (3 Hubi), Ghana […]

Díky, Táto!

aneb Není hlas jako hlas   V noci jsem se vzbudil a nemohl znovu zabrat. Vnořil jsem se tedy do ticha a jal se provozovat channelling, hovory s Bohem. Koncentroval jsem se na své duchovní srdce a prociťoval teplo rozlévající se uprostřed hrudi. Posléze mi přišlo sdělení: „Větší hlas má Brian Johnson, ale větší charisma […]

Kouzlo nostalgie

aneb Sověti vzpomínají na Frenštát   Dnes odpoledne mě na „buzerplacu“ zastavil statný Ukrajinec. „To byly kasárna, že? Nevite, jestli tu něco zustálo?“ zeptal se východňarsky přizvukovanou češtinou. Vteřinu jsem přemýšlel, co tu mělo zůstat. Snad zbytky munice? Zakopaný kalašnikov? Či nápis psaný azbukou? Všiml si mého zaváhání, proto pokračoval: „Muj tchan tady byl na […]