Říkám to pořád: čeština je pro Čechy moc těžká

Víš, co spojuje všechny tyto slavné Čechy? Jiří Císler, Jan Vyčítal, Leoš Suchařípa, Václav Havel, Karel Schwarzenberg, Jiří Dienstbier, Pavel Rychetský, anebo – proč ho nezmínit – Jan Jakob (to je ten blbec z TOP 09). Ano, ti všichni ráčkují, respektive ráčkovali. Vsadil bych se, že ráčkoval i sám Mistr Jan Hus. Říkám to pořád: […]
Jak ten čas letí

aneb Jsem to ale kus koňa Před chvílí jsem se vrátil od zubaře se zvláštním, těžko definovatelným pocitem. Dva týdny jsem poočku sledoval kartu na stole vedle svého PC, abych neprošvihl termín. A dnes jsem byl už od rána v pohotovosti. V čekárně jsem byl včas, leč čekal jsem nezvykle dlouho. Nakonec přece jen přišla […]
Hrubý faul

aneb Co se přihodilo, když náš táta hrál Je neděle 11. května 1969. Na škvárovém hřišti TJ Sokol Hostašovice sprintuje hbitý záložník, 26letý agronom Ladislav Hub. Jeho rychlost dělá soupeři starosti: Láďovi vycházejí kličky, míč má jako přilepený na kopačkách, ještě nikdy nepociťoval takovou radost ze hry. Není divu, Láďa dnes hraje svůj velký […]
To proto, že ve mně spí žena

aneb Jak mi Merta nasadil brouka do hlavy Stál jsem na autobusové zastávce v Hostašovicích a přemýšlel: snad o Tomu Mixovi, králi kovbojů, snad o tom, proč King Fisher, hráč, pistolník a dobrodruh, zemřel tak, jako žil – s pistolemi v rukou. Jakmile jsem se naučil číst, začal jsem totiž hltat prvorepublikové škváry a […]
Mikulášovy patálie

aneb Tulák se vrátil do San Frenštátiska Na jaře zdrhnul z domu mé přítelkyně ve Valmezu – nevím, jestli dostal chuť vyrazit na čundr, nebo jestli měl pocit, že jsme se už dlouho neviděli a že by mi měl vyjít naproti. Od té doby po něm nebylo ani vidu, ani slechu. Až na začátku […]
Jak jsem (ne)odjel do Prostějova

aneb Když pan Hub plánuje, Pán Bůh se směje Tak jsem dnes odjel na vzdělávací kurz do Prostějova. Na akci jsem byl dokonale připravený. Na stole v kuchyni ležel papír s instrukcemi pro maminu, kde najde granule, tyčinky a mlíčka pro kočku. V obýváku list s polopatickým postupem a nákresem, která tlačítka na ovladačích […]
Pivo a šampáňo

aneb Jak jsem dvakrát málem dostal přes držku Zašel jsem si do Trojanovic na hasičskou zábavu se skupinou Arriön. Když jsem se pokoušel zařadit do fronty na pivo, nechtě jsem se otřel o svalnatého chlapíka, který seděl u podélného stolu a vytrvale cosi hustil do tělnaté, nepřítomně se tvářící mařeny. Jako slušně vychovaný ogar […]
Můj První máj

aneb Thank God I´m a country boy Podruhé během dvou dnů v hospůdce U Micanů. Mám to tu rád, a nejen proto, že tu čepují výborného litovelského Gustava. Dobře se tu přemítá při pohledu na hory, frenštátský kostel a spanilé břízy. A taky proto, že občas někdo trefí břevno. Což mi dělá strašně […]
Řeč z českého kráteru

aneb Koblyhy, lýzátka a šulýni Potkal jsem „na hřišti“ kamarádku a zároveň svoji bývalou studentku. Přinesla prý vodu ogarovi, zrovna má trénink. Je v páté třídě a, mimochodem, plave v češtině. Pravím jí u třináctky Gustava (Frištenského) z Litovle: „A víš, že se tomu nedivím? V češtině plavou i čeští novináři, hlavně ti mladí. […]
Ztratil jsem v práci brýle

aneb Příběh vpravdě ezoterický Včera jsem v práci ztratil brýle. Oslepnul jsem tím o dvě dioptrie a materiálová čísla viděl rozmazaně. Kolega mi poradil: „Tak je běž hledat. Kdo hledá, najde.“ A já na to: „Hmm…“ Kdo hledá, najde? Blbost. Vzpomněl jsem si na Holečkovu teorii pasivity i na své četné zkušenosti tohoto […]