(Krátké pátrání po původu karpatského etnika)
Jak vzniklo slovo Valach
Samotný název Valach, Vlach označoval v různých dobách různé skutečnosti. Jeho původ však je germánský. Ve starogermánštině označoval výraz „Walh, Vaelh, Wälsche nebo Valr“ sousední keltské kmeny, které se dostaly pod silný vliv Říma a došlo k jejich romanizaci. V přeneseném smyslu tento výraz označoval Římana nebo také cizince. I v některých slovanských jazycích přetrvává spojitost slova Vlach s Itálií (čeština, polština). Od Germánů přijaly toto slovo jiné národy, a to zejména Slované a Řekové. A tak řecké Βλασορ, stejně tak jako slovanské Vlach, Valach, Voloch (Волох) staly se základem například i pro maďarské Oláh a Olász.
Slovem Valach, Vlach původně označovali Slované romanizované obyvatele Balkánu (Thráky) a pravděpodobně i samotné potomky římských osadníků. Nejužívanější bylo označení Vlach u jižních Slovanů. Později se pro Italy a Latiny vyčlenil název Vlach, (resp. Olász v maďarštině, Wälsche v němčině) a pro Rumuny, nebo původně latinizované obyvatelstvo na sever od Dunaje termín Valach (Oláh, Wallach).
České slovo Vlach či Valach souvisí s pojmenováním jistého keltského kmene (latinsky Volcae, germ. *Walhōs). Germáni pak tímto názvem začali označovat Kelty vůbec (srov. angl. Wales) a pak jej přenesli na Romány (srov. starohornoněmecky Wal(a)h „Román“, středohornoněmecky Walch „Román, Ital, Francouz“, německy welsch „románský“, nizozemsky wāls „valonský“). Tato pojmenování přejali i Slované, v češtině se objevila jako Vlach „Ital“ a Valach „Rumun“.
V Etymologickém slovníku jazyka českého od Václava Machka je dále uvedeno, že keltský kmen Volků (lat. Volcae) se v jisté době ocitl na hranicích římské říše v Podunají. Byl to kmen ze všech keltských ve střední Evropě nejmocnější, a proto podle něj zvali pak Neřímané všechny její obyvatele, nejen Kelty, ale i Romány.
Kdo byli keltští Volkové?
Sídla (Volků)-Tektoságů připomínají psané prameny kdesi v hloubi Herkýnského lesa ve střední Evropě, dále zase v Karpatské kotlině a také na jižním pobřeží Francie, bývalé narbonnské Galie, a to v sousedství (Volků)-Arekomických. (Volkové)-Tektoságové zabrali území západně od nynějšího tureckého hlavního města Ankary a spolu s dalšími keltskými kmeny vytvořili po roce 278 př. n. l. Galatské království. Byli jedním z prvních „národů“, který přijal nové křesťanské náboženství, takže jsou dnes nejznámější z Epištol Galatským, které sepsal apoštol Pavel z Tarsu kolem roku 55 n. l. Stojí za to nalistovat příslušnou kapitolu bible.
Valaši potomci Thráků?
Předpokládá se, že Thrákové vznikli smíšením původních obyvatel Balkánského poloostrova s indoevropskými kmeny, které přišly do Evropy v rané době bronzové. První historické zmínky o Thrácích nalézáme v Iliadě, kde jsou spojenci Trójanů. V 5. století př.n.l. byli považováni za druhý nejpočetnější národ na světě (po Indech), ale až na výjimky typu Odryského království nebo Dácie však zůstaly thrácké kmeny nesjednocené. Poté, co byli podmaněni makedonským králem a následně i Římskou říší, Thrákové buď splynuli s Řeky nebo s Římany. Kmeny v Dácii se staly etnickými předky Valachů, z nichž se vyvinuli dnešní Rumuni.
V 6. stol. Thrákové žijící jižně od řeky Dunaj začali splývat s nově příchozími slovanskými kmeny. V 8. a 9. století se stali jedním ze základních prvků při formování bulharského národa. Kvůli tomu thrácký jazyk a kultura postupně vymizely. Mezi mýtické thrácké postavy patří Dionýsos či Orfeus a mezi známé historické postavy patří např. thrácký král Kotys I., který kolem roku 375 př. n. l. sjednotil některá thrácká království, či Spartakus, který v letech 73 – 71 př. n. l. vedl povstání proti Římanům.
(Mapa zachycuje jazyky v jihovýchodní Evropě v 5. – 1. století př. n. l.)
Z dějin rumunského Valašska
Kolonizace Balkánského poloostrova byla dokončená koncem 7. století. Slovanský vpád způsobil, že dáko-románské, a thrácko-románské kmeny hledaly útočiště v pohořích Rodopy, Pindos, Epirus. Jejich potomkové byli později nazýváni Wallachi, nebo Blachi. …Mnozí se shodují, že přišli ze severu od Podunajské nížiny. V roce 1114, Anna Komnenovna už se zmiňuje o Valaších jako o „mužích brodů“, protože křižovali a brodili se přes Dunaj jako průvodci nájezdních Kumánů. Proto o nich píšou jako o „Brodnících“. Jeden z jejich náčelníků se jmenoval Budila. „Budila v roce 1095 přišel varovat císaře Alexisa do jeho tábora v Anchialus“, uvádí Anna Comnena. Valaši sloužili jako průvodci Kumánům přes horské průsmyky… Byzantští spisovatelé se zmiňují o „Cumani a Wallachi“, jako „divokých bojovnících ze severu“.
Valašský stát vznikl na základě několika malých místních knížectví, především Oltenie v 1. půli 14. století, díky vládci jednoho z nich, Basarába I. Valašského. …Roku 1396 došlo k epizodě uznání polské vrchnosti Vladem I. Uchvatitelem. Boj proti Turkům vedli také Vlad II. Dracul zvaný Ďábel a jeho syn Vlad III. Drákula, zvaný také Napichovač (inspiroval k postavě v mnoha románech a filmech). V roce 1415 se Valašsko stalo vazalem Osmanské říše.
Roku 1770 bylo Valašsko obsazeno ruským vojskem a v důsledku smlouvy z Küčük Kajnardžu (1774) se sice navrátilo pod panování turecké, ale Rusko si ponechalo určitou kontrolu nad touto zemí. … Hospodar Konstantin Mavrocordat zemřel 5. listopadu 1769 během páté rusko-turecké války. Byl zraněný zajat ruskými vojáky ve městě Galaţi v dnešním východním Rumunsku. …Když se roku 1833 Rusové stáhli z Valašska, vrátili formálně vrchnostenství Turkům, faktickou moc nad zemí si ale zachoval ruský konzul.
Valaši na Moravě
Vědecké zkoumání dokonce ukázalo, že Valaši se liší od zbytku obyvatel Česka a vykazují podobnost s Kelty. „Evropa však byla vždy hodně promíchaná. Z jednoho genu nelze vyvozovat, že Valaši patří mezi Kelty,“ upozornil Vašut.
Zajímavým příkladem této promíšenosti jsou například moravští Valaši. „Opravdu jsou geneticky odlišitelní od zbytku Moravy a naopak mají velmi blízko k obyvatelstvu na jihu Rumunska, v oblasti nazývané Valašsko,“ říká Vaněk.
https://www.lidovky.cz/domov/minule-zivoty-nasich-genu.A110204_100006_ln_noviny_sko?
PH 10. března 2023