To, co vyzařují oči nejmenších dětí, není odrazem našeho hmotného světa – ten se do jejich zkušenosti ještě nemohl zapsat. Je to otisk jejich předchozího pobytu v „nebeských sférách“, které je naplnily štěstím, úžasem, a také láskou k jiným bytostem. Po příchodu na svět si duše člověka toto „naprogramování“ ještě nějaký čas uchovává, o tom jsem pevně přesvědčen.
Proč se rodí čím dál víc dětí s diagnózou ADHD, či na druhou stranu dětí s mimořádným talentem? Proč se rodí čím dál víc dětí, které odmítají jíst maso? – Jediná přijatelná odpověď je, že duše dobře ví, do jak tvrdého a zběsilého světa vstupuje. Ačkoli zde zpočátku dostává lásku, svoji základní a „nutričně nejhodnotnější“ potravu, přece jenom její nitro – žijící z nevědomé vzpomínky na ztracený ráj – je plné úzkosti a odmítání přítomné existence.
„Bolest zvířete lze srovnat s bolestí dítěte,“ prohlásil Rudolf Steiner, rakouský pedagog, filosof a esoterik. Vnímám to stejně. Když trpíme, trpí v nás dítě, jímž jsme kdysi byli a jímž v koutku své duše pořád ještě jsme. Výchova a vzdělávání nejsou jen rozvíjením potenciálu psyché, ale i jejím znásilněním, obroušením a vměstnáním do šablon tohoto světa. Pláče-li dítě nad svým zvířecím kamarádem, nad tím, že z něj brzy bude jakési „maso“, měli bychom zpozornět a připustit, že s naším světem i s námi samotnými je něco zásadně v nepořádku.
Je smutné, že neumíme vnímat a ocenit projevy, které vycházejí z hlubin nitra, projevy ukazující na prazákladní posvátnost života. Ne, my je raději zesměšníme, zbanalizujeme, uchlácholíme, či pěkně po dospělácku – tak jak jsme sami naučeni – racionálně vysvětlíme. Protože pro čisté a posvátné není v našem světě místo.
Péťova zvířecího kamaráda necháme označit číslem a odvézt na jatka. A s klukem si taky poradíme: zagúglíme na internetu a připojíme se k debatě na téma „100+1 strategií jak přimět své dítě jíst maso“. Přece každý problém má své řešení.
RÁJ DOMOVA
Jan Čarek
Jen si, děti, všimněte,
co je krásy na světě!
Jen se, děti, rozhlédněte,
co tu kolem kvítí kvete.
Co zvířatek jenom tu je,
co tu ptáčků poletuje.
A co je tu dobrých lidí,
co si štěstí nezávidí.
Jen si, děti, všimněte,
co je krásy na světě!
Čítanka pro 3. ročník, 1976
PH 2. srpna 2020