(Umíme ještě česky?)

 

Není to tak dávno, co Moravané a Slezané mluvili velice dobře nářečím a poměrně slušně spisovnou češtinou. (Správně bychom sice měli říkat „spisovnou moravštinou“, ale o tom jindy.) Od těch dob jsme ušli drahný kus cesty: nářečí jsme zapomněli a česky mluvíme špatně. Ale protože mluvíme česky špatně skoro všichni (kupodivu nejhůř sami Češi), máme falešný pocit, že češtinu dokonale ovládáme. Přijde mi absurdní, že tolik lidí, kteří ztratili cit pro mateřský jazyk, anebo ho nikdy neměli, navštěvuje kurzy angličtiny. Proč? Aby prznili další jazyk?

Jeden příklad za mnohé: tam, kde si angličtina vystačí s příslovcem HERE, má  čeština k dispozici tři slovíčka s různým významem: TADY, ZDE a SEM.

POJĎ SEM! (hovorově „pocem!“)

Proč už dnes člověk nezaslechne tuto kdysi běžně užívanou větičku? Co je na ní závadného? Vůbec nic, ta věta je správně. Akorát mnozí lidé, kteří ji kdysi běžně užívali jako vesnické děti, mají dnes jako přemoudřelí dospěláci pocit, že nepůsobí dost vznešeně, dost spisovně. A tak třeba i úřednice s maturitou okřikne své zlobivé hyperaktivní děcko: „POJĎ TADY!“ (foneticky „poťtady!“), nebo co hůř, „POJĎ ZDE!“.

Zahlédl jsem dnes na Facebooku doporučení k návštěvě jednoho místa, které mám rád i já. To doporučení znělo: „BĚŽTE ZDE.“ Spousta lajků, ale autora toho výroku nikdo neopravil. Ono se to totiž už nenosí. Na chyby se přece vzájemně neupozorňujeme, to je dospělých svobodných jedinců jaksi nedůstojné. Ostatně: ,Říkáme to tak všichni, takže to bude asi správně. A i kdyby ne, nejsme přece hnidopiši. Vždyť nejde o život, ani o peníze.‘

Ne, nejde o život, ani o peníze. Jde „jenom“ o naši mateřštinu, jejíž zachování stálo naše předky v různých etapách české a moravské historie značné úsilí, i za cenu pohnutých osobních osudů. Takže s vědomím toho budu i nadále raději „hnidopich“ než diletant či ignorant. A pokud se na základě tohoto mého textu někdo další rozhodne mluvit česky správně (sám tomu nevěřím), pak zde je krátké shrnutí:

Špatně jsou věty: „Běžte zde!“, „Pojď tady!“, „Běž sem!“

Správně jsou spojení:

JSEM TADY (stojím/sedím tady, nacházím se tady)
JSEM ZDE (jsem tady – více strohé, důraznější vyjádření)
POJĎ SEM! (pojď/přijď ke mně, tj. na místo, které ti ukazuju)
BĚŽ TUDY! (běž tímto směrem)

 

„POJĎ SEM a zkus nastavit dlaně, jak se to říká v říkankách. Já položím své horké tváře na ně – a vidíš, už jsme v čítánkách!“  – Jiří Vostárek / Katapult

PH 2019